Identifikační údaje podle § 435 občanského zákoníku

Hlavní pravidlo obsahuje § 435 občanského zákoníku. Každý podnikatel musí v informacích zveřejněných na internetu uvádět své jméno a sídlo. Pro obchodní listiny zákon dále požaduje údaj o zápisu do rejstříku nebo jiné evidence a přidělené identifikační číslo. V praxi se proto doporučuje uvést na webu všechny čtyři údaje, obvykle v patičce na každé stránce:

  • jméno a příjmení živnostníka, případně název firmy včetně právní formy
  • adresa sídla tak, jak je zapsaná v rejstříku
  • IČO
  • údaj o zápisu, například „Podnikatel zapsaný v živnostenském rejstříku“ nebo u s. r. o. „zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka …“

Obchodní značka nebo název webu jméno podnikatele nenahrazuje. Pokud vystupujete jako „Instalace Novák“, musí být na webu uvedeno i jméno Jan Novák. Nechcete-li zveřejňovat adresu bydliště, řešením je změna sídla v rejstříku, ne vynechání adresy na webu.

Kontakt a ceny pro spotřebitele

Telefon a e-mail § 435 výslovně nevyžaduje. Jakmile ale uzavíráte smlouvu se spotřebitelem na dálku, občanský zákoník v § 1820 požaduje před uzavřením smlouvy sdělit adresu sídla, telefonní číslo a e-mailovou adresu. Pro web, který má přinášet zakázky, je funkční kontakt samozřejmost.

Ceny na webu zveřejňovat nemusíte. Pokud je ale spotřebitelům uvádíte, zákon o cenách v § 13 odst. 3 požaduje konečnou cenu včetně všech daní a poplatků. Ceny bez DPH jsou v pořádku jen v nabídce určené firmám a mělo by to z ní být jasně patrné. U řemesel, kde přesnou částku předem stanovit nelze, zákon počítá s ceníkem dílů a činností nebo s odhadem ceny.

Pokud nejste plátce DPH, je vaše cena konečná. Dovětek „nejsem plátce DPH“ předejde dotazům, zda se k ceně ještě něco připočítá. Já sám plátce DPH nejsem a uvádím to přímo u cen.

Kontaktní formulář, GDPR a cookies

Formulář, který sbírá jméno, e-mail nebo telefon, zpracovává osobní údaje. Podle čl. 13 GDPR musíte lidi informovat už při jejich získání. Pod formulář stačí krátký odkaz na stránku se zásadami, kde uvedete:

  • kdo údaje zpracovává a jak vás kontaktovat
  • k jakému účelu a na jakém právním základě
  • komu údaje předáváte, například poskytovateli hostingu nebo e-mailu
  • jak dlouho je uchováváte
  • jaká práva člověk má, včetně stížnosti u ÚOOÚ

Pro odpověď na poptávku obvykle souhlas nepotřebujete, protože zpracování je nutné pro jednání o smlouvě na žádost zákazníka. Povinné zaškrtávací políčko „souhlasím se zpracováním“ tak často jen přidává krok navíc. Příklad stránky se zásadami najdete u mě v informacích o ochraně osobních údajů.

U cookies platí od roku 2022 § 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích: ukládat cookies lze jen s předchozím prokazatelným souhlasem, s výjimkou technicky nezbytných. Analytické a marketingové nástroje, například Google Analytics nebo reklamní pixely, proto smějí běžet až po souhlasu. Podle odpovědí ÚOOÚ k cookies má být tlačítko pro odmítnutí ve stejné vrstvě lišty jako souhlas, předem zaškrtnutá políčka souhlasem nejsou a odvolání musí být stejně snadné jako udělení. Pokud web používá jen technické cookies, lištu nepotřebuje. Zkontrolujte ale i vložená videa a mapy třetích stran, které mohou cookies ukládat také.

Obchodní podmínky, odstoupení a ADR

Obchodní podmínky žádný zákon jako samostatný dokument nepředepisuje. Při uzavírání smluv se spotřebiteli na dálku je ale nejpraktičtější splnit v nich informační povinnosti z § 1820 občanského zákoníku: cenu a náklady na dodání, platbu, dodání, práva z vadného plnění a hlavně podmínky odstoupení. Spotřebitel může od smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory odstoupit do 14 dnů (§ 1829) a podnikatel mu má předem dát i vzorový formulář pro odstoupení.

Netýká se to jen e-shopů. Pravidla pro smlouvy na dálku mohou dopadnout i na řemeslníka, který zakázku se spotřebitelem domluví jen telefonem a e-mailem, nebo ji podepíše u zákazníka doma. U služeb platí pro odstoupení zvláštní pravidla a výjimky, proto si konkrétní nastavení nechte posoudit.

Na jednu povinnost se často zapomíná. Podle § 14 zákona o ochraně spotřebitele musí každý, kdo prodává zboží nebo poskytuje služby spotřebitelům a provozuje web, uvést na webu subjekt mimosoudního řešení sporů (ADR) včetně jeho internetové adresy. Pro většinu živnostníků je to Česká obchodní inspekce a odkaz na její informace o ADR. Výjimkou jsou například finanční služby, telekomunikace nebo energetika, kde je příslušný jiný subjekt.

Starší vzory obchodních podmínek obsahují také odkaz na evropskou platformu ODR. Ta byla podle nařízení (EU) 2024/3228 k 20. červenci 2025 zrušena a povinnost na ni odkazovat zanikla. Odkaz z webu i z podmínek odstraňte, informace o ADR u ČOI ale zůstává.

Co na web patří podle toho, co web dělá
Situace Co doplnit Předpis
Každý web podnikatele Jméno, sídlo, IČO, údaj o zápisu § 435 občanského zákoníku
Kontaktní formulář Informace o zpracování osobních údajů čl. 13 GDPR
Analytika nebo reklama Lišta se souhlasem a odmítnutím § 89 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích
Služby pro spotřebitele Konečné ceny, pokud je uvádíte, a ADR u ČOI zákon o cenách, § 14 zákona o ochraně spotřebitele
Prodej spotřebitelům na dálku Obchodní podmínky, odstoupení, formulář § 1820 a § 1829 občanského zákoníku

Recenze, přístupnost a časté chyby

Zobrazujete-li na webu hodnocení zákazníků, musíte podle § 5a odst. 5 zákona o ochraně spotřebitele uvést, zda a jak zajišťujete, že recenze pochází od člověka, který službu skutečně využil nebo zboží koupil. Stačí jedna věta u recenzí, například že přebíráte hodnocení z firemního profilu na Googlu a sami je neověřujete. Pravdivá informace o tom, že recenze neověřujete, je v pořádku, jen je pak nevydávejte za ověřené. Falešné recenze nebo jejich zadávání jsou zakázané vždy. Jak s hodnocením pracovat, popisuji v článku o firemním profilu na Googlu.

Od 28. června 2025 platí zákon č. 424/2023 Sb. o požadavcích na přístupnost. Týká se vybraných služeb pro spotřebitele, mimo jiné elektronického obchodování, ale nevztahuje se na služby poskytované mikropodnikem. Kdy se vás týká, rozebírám v samostatném článku o zákonu o přístupnosti webu.

Mezi časté chyby na webech malých firem patří:

  • v patičce je jen logo a telefon, chybí jméno, sídlo nebo IČO
  • obchodní podmínky zkopírované z cizího e-shopu, včetně odkazu na ODR
  • Google Analytics se spouští ještě před souhlasem
  • cookie lišta nabízí jen „Přijmout vše“ a odmítnutí schovává do nastavení
  • formulář bez odkazu na informace o zpracování osobních údajů
  • ceny pro domácnosti uvedené bez DPH
  • chybí informace o ADR, přestože podnikatel pracuje pro spotřebitele

Kontrolní seznam pro váš web

  • Patička: jméno nebo název, sídlo, IČO a údaj o zápisu na každé stránce
  • Kontakt: telefon a e-mail, které opravdu vyřizujete
  • Ceny pro spotřebitele konečné, včetně DPH, případně dovětek „nejsem plátce DPH“
  • Pod formulářem odkaz na zásady zpracování osobních údajů
  • Cookie lišta jen pro netechnické cookies, se souhlasem i odmítnutím v první vrstvě
  • Informace o ADR s odkazem na ČOI, pokud pracujete pro spotřebitele
  • Při prodeji na dálku obchodní podmínky, poučení o odstoupení a vzorový formulář
  • Žádný odkaz na zrušenou platformu ODR
  • U recenzí věta o tom, zda a jak je ověřujete
Obecné informace, ne právní rada

Článek shrnuje předpisy platné k 6. říjnu 2026 a vychází z mé praxe při tvorbě webů. Nejsem advokát a nemohu posoudit váš konkrétní případ. U obchodních podmínek, smluv uzavíraných na dálku nebo nejasností ohledně GDPR se obraťte na advokáta nebo přímo na příslušný úřad.

Při tvorbě webu od 9 900 Kč nastavím patičku s identifikačními údaji, informace u formuláře a cookie lištu podle toho, jaké nástroje web skutečně používá. Obchodní podmínky pro e-shop ale patří do rukou právníka.

Připravujete nový web nebo chcete ten současný dát do pořádku? Podívejte se, jak probíhá tvorba webu pro živnostníky a malé firmy.

Publikováno 6. října 2026 · Obecné informace podle předpisů platných k datu vydání, nejde o právní radu